Testovali jsme darování nevydaných obědů v praxi

Díky vaší podpoře ve sbírce Oběd v nouzi můžeme pracovat na zjednodušení darování zbylých pokrmů z jídelen charitám. Máme za sebou pilotní projekt, ve kterém jsme si naostro vyzkoušeli, jak by takové darování mohlo fungovat. Jak to celé probíhalo, co jsme museli sledovat a k čemu to všechno bylo? Čtěte v reportáži.

Ráno v kanceláři ještě jednou procházíme detailní instrukce, kontrolujeme všechny dokumenty a jdeme na to. Celkem šest lidí z týmu Zachraň jídlo se rozutíká do ulic Prahy, aby v terénu vyzkoušeli převoz zbylých obědů z jídelen do charity. Pět z nich míří do různých závodních jídelen, poslední vyráží do Azylového domu sv. Terezie v Karlíně, kam se jídla převezou.

Co nás během pilotního projektu zajímá?

  • Chceme se podívat, kolik jídla v jídelnách zbývá.
  • Potřebujeme vědět, jak dlouho trvá převoz a následný výdej v charitě.
  • Zjistíme, o kolik stupňů klesá teplota při převozu a jaké typy obalů drží teplo nejlépe.

Do jídelen, kde na nás už čekají kuchaři a provozní, vcházíme chvíli po konci otevírací doby. Do každé jídelny jsme vyrazili se třemi druhy krabiček. Chtěli jsme zjistit, jak se jídlo bude chovat v různých nádobách, které se běžně využívají k odnosu jídla s sebou. Z jednorázových obalů jsme testovali papírové povoskované a plastové zatavovací krabičky, u znovupoužitelných obalů jsme spolupracovali s českou REkrabičkou.

Během chvilky od kuchařů zjišťujeme, kolik jídla zbylo. Abychom vše stihli měřit, stanovili jsme si, že z jednoho provozu pro naše účely odvezeme maximálně patnáct porcí.

Než jsme se pustili do nandavání porcí, měřili jsme společně s personálem teplotu jídla ve várnicích, ve kterých se jídlo přihřívá až do výdeje. Teplotu jsme zapsali do předávacího protokolu, kam jsme značili také časy měření teplot, nandavání porcí a předávky řidiči. Předávací protokol ještě podepsal zástupce jídelny a vše bylo připraveno pro převoz.

Zajištění převozu jídel se zprvu zdálo být nejnáročnější částí celého procesu. Podařilo se nám ale navázat spolupráci s firmou Dáme jídlo, což celou logistiku převozu značně zjednodušilo. Krabičky s jídlem jsme naskládali do termoboxů řidičů Dáme jídlo, kteří je spolu s předávacím protokolem převezli do Azylového domu.

V Azylovém domě jsme teplotu dovezených pokrmů měřili znovu. Poté, co jsme ji zaznamenali do předávacího protokolu spolu s časem příjezdu řidiče, jsme jídlo rozdali místním obyvatelům. Ti si tak mohli pochutnat třeba na čevabčiči s bramborem, hovězí pečeni s knedlíkem či na kuřecím steaku. Všechna tato jídla by se bývala vyhodila.

Našli jsme odpovědi na to, co nás na začátku dne zajímalo?

  • Jídla ve výdeji zbylo opravdu hodně, kromě jedné jídelny, kde se všechny krabičky nevypotřebovaly, bychom jich naplnili ještě mnohem více. Snad se nám to příště povede. Celkem jsme odvezli 69 obědů.
  • Řidiči jeli jako po másle, z jídelen v Holešovicích a Karlíně jim to do charity trvalo od 5 do 20 minut. To je na převozy skvělý čas.
  • Teplota pokrmu klesla za každou minutu převozu v průměru o 0,75 °C, za 20 minut jízdy tak klesla o 15 °C. A jak dopadly typy krabiček? Zdá se, že nejlépe udrží teplo REkrabička, v ní pokrmy zchladnou o 0,72 °C za minutu.

Další den jsme si v rychlosti ještě zkusili jiný scénář. Tentokrát jsme jídla převáželi do pražské Potravinové banky, a to v teplém i zchlazeném stavu. Chtěli jsme vědět, jak by to mohlo vypadat, kdyby se jídla buď zchladila už v jídelně, nebo by se převezla teplá a zchladila se až v bance. Měřili jsme, jak dlouho trvá zchlazování teplých porcí na teplotu 4 °C (hygienou stanovená teplota chlazeného pokrmu), abychom si dokázali představit, jaký scénář v praxi by mělo darování tohoto typu jídla. Takové zchlazování trvalo 40 minut.

V České republice zatím není možné nevydané jídlo na konci výdeje zchladit a nadále uchovat. V jiných zemích, například v Itálii, to ale pro účely darování možné je. Chtěli jsme si tento scénář zkusit a získat data, která poté využijeme při vyjednávání podobné výjimky u nás. Prozatím jsme ale tyto zkušební zchlazené porce museli po měření zlikvidovat v gastroodpadu.

Pilotní zkouška převozu jídel dopadla dobře a dala nám spoustu podnětů. Vše, co jsme zjistili, použijeme pro psaní příručky Jak darovat hotová jídla v České republice, která vzniká díky projektu Darování jídla šetří klima. Konečně tak bude existovat jasný návod, jak zachránit tuny obědů z jídelen a dát je potřebným.

 

Foto: Lucie Březinová

Pilotní projekt proběhl za podpory DBU a Magistrátu hlavního města Prahy.

Projekt Darování jídla šetří klima podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Další články

Podzim je za rohem, a s ním přichází i sezóna dýní! Tyto oranžové krásky nejsou jen dekorací na Halloween, ale
Nedávno jsme přinesli data získaná z měření potravinového odpadu ve 4 školních jídelnách v Praze, které jsou zřizované a vaří
Náš projekt Prague Food Waste odhalil, že ve čtyřech pražských školních jídelnách, fungujících jako příspěvková organizace, končí až 31 %
Přejít nahoru