Plýtvání jídlem v zemědělství se věnujeme už od roku 2014, kdy jsme uspořádali happening Tisíc kilo. Na piazzetě Národního divadla jsme za symbolickou cenu prodávali zeleninu, která se do obchodu nedostane kvůli svému vzhledu. Získali jsme ji od zemědělce, který nám řekl, jaká obrovská množství své produkce musí kvůli nárokům na vzhled vyhodit.
Přišlo nám důležité se tématem dále zabývat, protože zemědělství je podle výzkumů zodpovědné za třetinu všeho vyhozeného jídla u nás.
V roce 2015 jsme začali s projektem Paběrkování, kdy jsme jezdili na pole sklízet zeleninu, která nevyhovuje svým vzhledem, aby se mohla prodávat v obchodech. Během 18 výjezdů se nám podařilo získat téměř 8 tun květáků, kedlubnů, mrkví, brambor, salátů atd., které putovaly dál do potravinových bank. Projekt pokračoval i v roce 2016, kdy se nám podařilo uskutečnit 6 výjezdů, díky nimž jsme nasbírali téměř tři tuny potravin (převážně kedlubnů, mrkví, květáků, zelí a brambor).
Kampaň Jsem připraven
Víme, že paběrkování samo o sobě problém plýtvání v zemědělství nevyřeší. Proto se chceme věnovat problému víc do hloubky a pokusit se najít jeho strukturální řešení. Přijali jsme tuto výzvu a vymysleli kampaň Jsem připraven.
Proč jsme ji takhle nazvali?
Protože jsme se setkali s několika zástupci obchodních řetězců, kteří nám řekli, že zákazníci nejsou připraveni si nestandardně vypadající ovoce a zeleninu kupovat. Důvody, proč jsou dnes výpěstky vyřazovány, jsou ale často bizarní – špatný odstín slupky jablka, příliš velká hlávka květáku, nerovnoměrně oranžová mrkev, příliš velká hlávka květáku, velká či zaschlá stopka papriky atd. Důraz na estetiku je tedy vyšší než na chuťovou kvalitu. Heslo „Jsem připraven“ nám tedy znělo jako příhodný název.
Co je cílem?
Cílem kampaně je informovat veřejnost o tom, že až 20 % zemědělské produkce se nedostane ke spotřebitelům kvůli přísným nárokům na vzhled, a hledat řešení tohoto problému. Součástí kampaně je webová stránka www.jsempripraven.cz. Na ní se lidé mohou dozvědět víc podrobností a svým podpisem stvrdit, že by byli ochotni si „křivou“ zeleninu či ovoce kupovat.
Co se v rámci kampaně podařilo?
Záhy po spuštění kampaně na jaře roku 2016 začal křivou zeleninu nabízet internetový obchod Rohlik.cz a Penny Market. Od srpna do října roku 2016 prodali v Penny Marketu křivou zeleninu a ovoce za 13,5 milionu korun a na Rohlík.cz si zahnutou okurku či papriku vybere nejméně čtvrtina nakupujících. Zkušební prodej „křivé“ zeleniny spustila v lednu roku 2017 i společnost TESCO. Všechny obchody chtějí v prodeji pokračovat.
Uspořádali jsme výstavu a happening
Na výstavě Vynikající německého umělce Uliho Westphala jste mohli vidět fotografie „křivé“ zeleniny a ovoce. Lilek s nožičkou, srostlá švestka, zakroucená okurka – celkem sedm panelů viselo na velkoformátových panelech pod Letnou. V den otevření výstavy jsme uspořádali happening. Rozdávali jsme mrkve a cibule, které nebyly pro prodej „dostatečně hezké“.
V restauraci V Zátiší vařili z vyřazených dýní
Domluvili jsme spolupráci mezi zemědělcem Vojtou Sýkorou z Dobré farmy a resturací V Zátiší. Z vyřazených dýní, které se nedostaly do prodeje kvůli nevyhovující barvě nebo velikosti a nezužitkovaly by se, uvařil šéfkuchař Igor Chramec mezi 17. a 21. říjnem luxusní jídla.
Kulaté stoly s odborníky
Jak využít nechtěnou produkci ve velkém? V listopadu roku 2016 jsme zorganizovali ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR tzv. kulaté stoly odborníků, kde se sešli lidé zainsteresovaní v oboru (zemědělci, obchodníci, logistici, zástupci ministerstva zemědělství, inovátoři). Společně jsme identifikovali hlavní problémy, proč dochází k plýtvání potravinami v zemědělství. Z kulatých stolů vznikl dokument, který shrnuje naše poznatky.
Proč je téma důležité
Protože vyhazování jídla je neekonomické a má negativní vliv na životní prostředí (investujeme vzácné zdroje do vypěstování jídla, které poté nesníme). Zemědělství je po spotřebitelích druhou největší oblastí, kde dochází k plýtvání potravinami – z celkového množství znehodnoceného jídla připadá 34 % právě na oblast zemědělství. Zároveň je ale na začátku potravinového řetězce. Podpořte nás, abychom se tomu mohli věnovat dál a našli efektivní řešení!
Podpořili nás
