Petra má dvě malé děti a většinou nakupuje pro celou rodinu. Plánování jídel, které bude vařit, a konkrétních surovin, které rodina za týden spotřebuje, v omezování plýtvání hodně pomáhá. I když není lehké odolat lákadlům slev v obchodech, snaží se nakupovat spíše základní potraviny a slevovým akcím příliš nepodléhat.

„Z vlastní zkušenosti vím, že čím víc toho koupím, tím víc vyhodím.“

„Když máme plnou ledničku, každý vyjí akorát to, co mu chutná a to, co už je okoukané, se pak nesní. Když naopak koupím jen základní věci, sní se to vždycky.“

Slevové akce jsou pro Čechy velké téma, pořizují v nich více než polovinu potravin. Impulsivní nakupování věcí, které by si normálně nekoupili, však znamená, že se potraviny nestihnou spotřebovat. Ve výsledku tak ve slevách utrácíme víc, než kdybychom nakupovali jen to, co opravdu potřebujeme.

„Dříve jsem nakupovala hodně ve slevách a moc nekoukala na data spotřeby, takže se často stávalo, že to doma prošlo.“

Ne všechny prošlé potraviny musí být nutně špatné. Datum na obalu totiž není automaticky „dnem zkázy“ daného produktu. Výrobci trvanlivost z opatrnosti až o třetinu zkracují. „Zjistili jsme, že i když je jogurt třeba dva dny prošlý, tak s ním většinou nic není.Podívám se, jestli není třeba nějak nafouklý, otevřu ho, přičichnu… Takže občas sníme i něco prošlého, snažíme se zužitkovat vše.“

Málokdo z nás si plýtvání dostatečně uvědomuje. Jako největší „viníci“ jsou v průzkumech veřejného mínění pravidelně označovány supermarkety a restaurace. Ve skutečnosti jsme ale největšími „plýtvači“ my – koncoví spotřebitelé. Z výzkumu MENDELU vyplývá, že ročně na člověka v ČR připadne průměrně 33 kg vyhozeného jídla, které by se ještě dalo sníst.

Zpět na stránku Fakta o plýtvání

Na našem YouTube kanálu najdete spoustu videí, která vás odnaučí plýtvat: