Rozvojové země čelí hluboké potravinové krizi

Dosud nevídaná opatření, která svět zavádí kvůli šíření koronaviru, ovlivňují složitou síť zemědělců, výrobců, zpracovatelů, distributorů i spotřebitelů. Je jasné, že globální potravinový systém čeká zátěžová zkouška. Už teď se v Evropě potýkáme s řadou problémů. Dokážete si ale představit, co způsobí nemoc COVID-19 v zemích, které byly v potravinové krizi ještě před jejím nástupem?

Krize v krizi

Pandemie tvrdě zasáhne nejchudší a nejvíce zranitelné části populace. Pokud se COVID-19 významně rozšíří ve 44 zemích, které jsou závislé na zahraniční dodávce potravin, nebo tam, kde žije 113 milionů lidí, kteří si nemohou dovolit nakoupit zásoby a nepomůže jim ani systém zdravotnických a sociálních služeb, důsledky mohou být drastické.

Podle zástupců Světového potravinového programu OSN (WFP) se může počet lidí čelících akutní potravinové nejistotě letos zdvojnásobit na 265 milionů.

Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) v tomto ohledu zmiňuje například subsaharskou Afriku, kde byla většina zemí sužovaná potravinovou krizí ještě před COVID-19. Převážná většina lidí z venkova je v těchto oblastech závislá na zemědělské produkci a sezónních pracích v zemědělství, rybářském odvětví nebo pastevectví.

Pokud budou místní nemocní nebo je zasáhnou omezení v pohybu či výkonu činnosti, nebudou moct pracovat na svém poli, starat se o svá zvířata, chodit rybařit ani prodávat své výrobky na trzích, či tam kupovat jídlo a semínka. Pokud bude pro tuto zranitelnou skupinu živobytí neudržitelné, uchýlí se k přesunům do měst. To podle FAO nahraje dalšímu šíření viru a zvýší napětí ve společnosti. Opatření ale ovlivní také děti.

V některých oblastech už teď milionům dětí chybí školní jídlo, na kterém jsou závislé.

Například v Latinské Americe a Karibiku podporují školní stravovací programy od FAO 85 milionů dětí. Pro 10 milionů z nich program představuje jeden z jejich nejspolehlivějších zdrojů potravin každý den. Jeho pozastavení ohrožuje výživu dětí a zároveň tak oslabuje jejich schopnost vyrovnat se s nemocemi.

FAO teď pracuje na zajištění pomoci v nejrizikovějších oblastech – poskytuje drobným zemědělcům a pastevcům osivo, nástroje, krmiva pro zvířata a další, aby mohli nadále vyrábět potraviny pro své rodiny a komunity a generovali příjem. Zároveň se připravuje na nové úkoly, které COVID-19 přinese.

Jestli na vás po dočtení padla depka a chcete lidem z těchto zemí pomoct, přispějte do sbírky UNICEF, kterou podpořila i Greta Thunberg. Peníze ze sbírky pomohou ochránit nejzranitelnější děti mimo jiné před nedostatkem potravin.

 

Meta:

Foto: Flickr FAO

Zdroje: FAO,|Reuters,|The Nation

http://www.fao.org/2019-ncov/q-and-a/impact-on-food-and-agriculture/en/|https://www.reuters.com/article/us-health-coronavirus-un-food/global-hunger-could-double-due-to-covid-19-blow-u-n-idUSKBN22313U|https://www.thenation.com/article/society/coronavirus-global-food-crisis/

 

 

 

Další články

Aplikace Zachraň oběd je na světě. Po dobu několika měsíců jsme na jejím vývoji spolupracovali s firmou Etnetera Flow. Proč
Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Přejít nahoru