Náš tým

Když jsem seděl na přednášce moderních světových dějin, v tu chvíli mne opravdu nenapadlo, že budu za pár let nato zachraňovat jídlo. Rychle jsem ale díky mým mimoškolním dobrovolnickým aktivitám pochopil, že na tomhle světě za mne nikdo nic neudělá a pokud budu chtít něco měnit, musím začít sám. Dokument “Z popelnice do lednice” mi otevřel oči a přinutil mne zareagovat. V Zachraň jídlo v současné chvíli navazuji nová partnerství, síťuji aktéry, mluvím na veřejnosti i v zasvěcených kruzích a snažím se hledat inspiraci pro nové projekty.

V Zachraň jídlo jsem úplně od začátku a momentálně tvoříme s Adamem hlavní duo. Na Fakultě sociálních věd UK jsem studovala žurnalistiku a mediální studia, a proto mám velmi blízko k médiím a PR. Mým úkolem je komunikovat s novináři, psát texty, vyhledávat příležitosti k medializaci a vymýšlet komunikační strategii, což mě baví nejvíc. Kromě toho se s Adamem staráme o chod organizace, snažíme se profesionalizovat náš tým a hledat nové příležitosti, jak růst.

Řadu současných kolegů ze Zachraň jídlo znám z mé dřívější práce. Když mě v květnu 2016 Anička a Adam požádali, jestli bych se k nim připojila a mohla se v organizaci jeden den v týdnu starat o finance, ráda jsem to udělala. Z jednoho dne týdně se postupem času stalo mé hlavní zaměstnání. Dnes se v organizaci starám o finance a od loňského roku produkčně zajišťuji projekt Paběrkujeme v regionech, který má po úspěšném startu v Českých Budějovicích namířeno do Jihomoravského a Ústeckého kraje.

Spolu s pronikáním do hlubin orientální moudrosti jsem se dostala k vaření, k rozličným kuchyním, ingrediencím, ale hlavně k přemýšlení nad tím, jakým způsobem jídlo ovlivňuje zdraví, tedy tělesnou i psychickou kondici. Dva roky jsem žila střídavě v Kalifornii. V Čechách jsem si v mezidobí našla magazín La Cucina Italiana, kde jsem mohla uplatnit další svou potřebu, a to psaní. Zachraň jídlo jsem objevila během lednového happeningu Daruj jídlo a od té doby spolupracujeme. Nyní se v Zachraň jídlo věnuju vymýšlení a realizaci záchranářských receptů.

Máma i babička mě celý dětství hlídaly, abych jídlo zbytečně nevyhazoval. Přišlo mi to trapný a únavný. A teď o pár let později se Zachraň jídlo děláme vlastně to samý – pojďme prostě sníst, co si koupíme a co vypěstujeme. Když nám něco zbude, dejme to těm, co mají hlad. Hrozně mě baví, jak se nám daří krok za krokem ty jednoduchý pravidla a polozapomenutý znalosti vracet do každodenního života. A ještě je to zábava. Já v tom pomáhám při komunikaci se zemědělci a produkci našich happeningů.

Jsme pohodlní. Nad tím, co nakupujeme, co jíme, co vyhazujeme, nechceme přemýšlet. Jenže to všechno ovlivňuje (nejen) naši planetu. Je na čase otevřít oči a něco s tou lenivostí dělat. V Zachraň jídlo můžu alespoň trochu té naší lidské pohodlnosti změnit v zájem. Zájem o to, co nakupujeme, co jíme a co vyhazujeme. V týmu jsem začala pracovat na kampani #vylizto a od té doby dělám hlavně sociální média. #zachranjidlo

V Zachraň jídlo se zaměřuji hlavně na oblast gastronomie a veřejného stravování. Mám k ní blízko nejen z vlastní roční praxe v kuchyni nebo množství realizovaných cateringů a bezpočtu večeří pro rodinu a kamarády. Jídlo mě baví i z hlediska toho, kolik oblastí lidského života propojuje a jak moc souvisí (ne)udržitelností našeho rozvoje. Ve své diplomce jsem řešila problematiku udržitelnosti v restauracích a téma mě tak zaujalo, že nešlo jinak, než v něm pokračovat i nadále – v rámci doktorského studia i dalších projektů, které se věnují právě zefektivňování a „zlepšování“ chodu gastro provozů.

Miluju dobré jídlo a to se vším, co k němu náleží. Vaření je pro mne forma každodenního odpočinku a jídlo miluji i pro jeho schopnost sbližovat. Baví mě komunikace, propojování a pocit, že to, co dělám, má smysl nejen pro mne, ale i pro celou společnost. Díky Zachraň jídlo mám šanci předat znalosti o plýtvání jídlem do firem a to hravou formou, která nenásilně mění chování lidí k lepšímu. Jsem vděčná a šťastná, že mohu přispět k navracení úcty k jídlu.