Náš tým

Do týmu Zachraň jídlo jsem se přidala hned během prvního happeningu Hostina pro tisíc. Na Fakultě sociálních věd UK jsem studovala žurnalistiku a mediální studia, proto jsem se v organizaci zprvu věnovala komunikaci s novináři a PR. Nyní se zabývám řízením chodu našeho spolku, jsem v kontaktu s celým týmem a zároveň se snažím držet kormidlo tak, abychom dosáhli našich vytyčených cílů.

Řadu současných kolegů ze Zachraň jídlo znám z mé dřívější práce. Když mě v květnu 2016 Anička a Adam požádali, jestli bych se k nim připojila a mohla se v organizaci jeden den v týdnu starat o finance, ráda jsem to udělala. Z jednoho dne týdně se postupem času stalo mé hlavní zaměstnání a dnes se v organizaci starám o finanční řízení.

Máma i babička mě celý dětství hlídaly, abych jídlo zbytečně nevyhazoval. Přišlo mi to trapný a únavný. A teď o pár let později se Zachraň jídlo děláme vlastně to samý – pojďme prostě sníst, co si koupíme a co vypěstujeme. Když nám něco zbude, dejme to těm, co mají hlad. Hrozně mě baví, jak se nám daří krok za krokem ty jednoduchý pravidla a polozapomenutý znalosti vracet do každodenního života. A ještě je to zábava. Já v tom pomáhám při komunikaci se zemědělci a produkci našich happeningů.

Jsme pohodlní. Nad tím, co nakupujeme, co jíme, co vyhazujeme, nechceme přemýšlet. Jenže to všechno ovlivňuje (nejen) naši planetu. Je na čase otevřít oči a něco s tou lenivostí dělat. V Zachraň jídlo můžu alespoň trochu té naší lidské pohodlnosti změnit v zájem. Zájem o to, co nakupujeme, co jíme a co vyhazujeme. V týmu jsem začala pracovat jako social media manager, teď píšu i newslettery a starám se o tenhle web, tak ať se vám tu líbí!

V Zachraň jídlo se zaměřuji hlavně na oblast gastronomie a veřejného stravování. Mám k ní blízko nejen z vlastní roční praxe v kuchyni nebo množství realizovaných cateringů a bezpočtu večeří pro rodinu a kamarády. Jídlo mě baví i z hlediska toho, kolik oblastí lidského života propojuje a jak moc souvisí (ne)udržitelností našeho rozvoje. Ve své diplomce jsem řešila problematiku udržitelnosti v restauracích a téma mě tak zaujalo, že nešlo jinak, než v něm pokračovat i nadále – v rámci doktorského studia i dalších projektů, které se věnují právě zefektivňování a „zlepšování“ chodu gastro provozů.

Miluju dobré jídlo a to se vším, co k němu náleží. Vaření je pro mne forma každodenního odpočinku a jídlo miluji i pro jeho schopnost sbližovat. Baví mě komunikace, propojování a pocit, že to, co dělám, má smysl nejen pro mne, ale i pro celou společnost. Díky Zachraň jídlo mám šanci předat znalosti o plýtvání jídlem do firem a to hravou formou, která nenásilně mění chování lidí k lepšímu. Jsem vděčná a šťastná, že mohu přispět k navracení úcty k jídlu.

Kvůli rostoucím nárokům na zemědělskou půdu nenávratně mizí tisíce kilometrů pralesů a mnoho vzácných přírodních druhů. Plýtvání potravinami devastuje půdu a mění klima v lidský neprospěch. V Zachraň jídlo mám za úkol přispět k tomu, aby restaurace a jídelny mohly v souladu se zákonem darovat hotová jídla, která by jinak přišla vniveč. Vedle zbytečného plýtvání tak pomůžeme snížit výdaje některých domácností. Pokud budeme úspěšní, budu mít o to větší radost, že tím pomůžeme lidem ve těžkých životních situací.

Spolu s pronikáním do hlubin orientální moudrosti jsem se dostala k vaření, k rozličným kuchyním, ingrediencím, ale hlavně k přemýšlení nad tím, jakým způsobem jídlo ovlivňuje zdraví, tedy tělesnou i psychickou kondici. Dva roky jsem žila střídavě v Kalifornii. V Čechách jsem si v mezidobí našla magazín La Cucina Italiana, kde jsem mohla uplatnit další svou potřebu, a to psaní. Zachraň jídlo jsem objevila během lednového happeningu Daruj jídlo a od té doby spolupracujeme. Nyní se v Zachraň jídlo věnuju vymýšlení a realizaci záchranářských receptů.

Jako malá jsem chtěla mít kavárnu, abych byla každý den v kontaktu s jídlem a mohla jeho pomocí lidem vyčarovat úsměvy na tváři. Po mnoha zkušenostech jsem ale získala odpor k tomu, jak si jídla společnost neváží. Pak jsem poznala Zachraň jídlo. Nejdřív jsem krájela napaběrkované ovoce na Jam Session. Když pak tým sháněl výpomoc do kanceláře, hned jsem napsala. Teď se tu starám mimo jiné o to, aby se k vám dostaly naše skvělé kuchařky – dle mě povinná výbava každé nové domácnosti. Jsem ráda, že svou prací přispívám k prozření, že všechno kolem nás má svůj příběh a je důležité k němu přistupovat s úctou.