Dřív jsem nakupoval dost bezhlavě, jen aby byla lednice pro všechny případy plná. A jak už to tak bývá, část „nutně potřebných“ zásob končívala v koši. Jednou jsem pak narazil na článek týkající se mrhání potravinami v domácnostech a potravinářském průmyslu, nasypal si popel na hlavu a začal si své nákupy a následné vaření plánovat. Každý týden tak brouzdám uličkami potravin s nákupním seznamem, který mi nedovolí koupit nic navíc. A jelikož nedokážu vařit jen sám pro sebe, část jídla buď zamrazím pro dny, kdy se mi nechce vařit, nebo se o něj podělím se svými kolegy v práci.