Když člověk píše sociologickou diplomku o plýtvání jídlem, je exot. Když potká skupinu lidí, kteří si stejně jako on myslí, že se s vyhazováním jídla může a musí něco udělat, je exot s uvědomělými kumpány. Svou diplomku jsem stavěla na rozhovorech s lidmi, kteří nechtějí nechávat dobré, čerstvé jídlo v popelnici. V Zachraň jídlo vedu rozhovory dál. V debatách se zemědělci se zajímám o příběh ovoce a zeleniny, které nikdo nikdy nesní. Zajímám se o to, jak často a proč se nějaký výpěstek do toho příběhu zaplete. A spolu s ostatními záchranáři se snažím přijít na to, jak ho z toho vymotat.