fbpx

Jak jídlo utváří naše města?

Jakým způsobem a odkud se jídlo k lidem ve městech dostávalo v průběhu času? A kdo se stará, aby ho byl dostatek? Carolyn Steel, britská urbanistka, měla na začátku prosince v pražském Centru architektury a městského plánování zajímavou přednášku o jídle.
Datum: 20.12.2019
...hledáme způsoby, jak neplýtvat

Postarejte se o venkov, on se postará o vás.

Čím více se sdružujeme do měst, tím dál jsme od našich zdrojů obživy. Carolyn Steel pro tento jev používá termín městský paradox. Jak se vyvíjel v čase?

Ke konci doby ledové vzrůstal počet lidí a jídla byl nedostatek. Naučili jsme se obhospodařovat půdu a například v obilí jsme objevili potravu, která je schopná nakrmit masy. Kvůli zemědělství jsme se usazovali. Začala vznikat města.

Jídlo se do měst dováželo z okolí, rituálně se nabídlo bohům, pak se skladovalo v prostorách chrámu a odtud se rozdávalo lidem. O to, aby měli lidé co jíst, se staralo město, později stát. První metropolí byl starověký Řím, jehož strategií pro nakrmení milionu obyvatel bylo dovážet jídlo přes moře z kolonií.

Některá města byla závislá na vlastních zdrojích, jiná si mohla dovolit řekami dovážet potravu z dáli. V 19. století se situace s vynálezem železniční dopravy změnila. Jídlo převážené vlaky bylo výrazně levnější a přestalo být sezónní. Dovézt se dalo všechno.

Pěstování ve velkém zásobovalo obchody na městské periferii, které postupně převzaly roli tržišť na náměstích. I dnes jsou větší nákupní komplexy spíše na okrajích měst.

Přirozený ekosystém pastvin s dobytkem byl vystřídán monokulturním zemědělstvím. Nakupování jídla se stalo nesociální činností a o to, aby bylo město nakrmeno, se přestal starat stát – monopol získaly velké obchodní firmy.

Jídlo se z města jako kdyby vytratilo a podle Steelové do jisté míry i z našeho společenství. Odstrašující je podle ní například to, že téměř 1/5 jídel jí Britové o samotě v autě. Uznávaná urbanistka navrhuje, abychom se začali na budování ideálního světa, vysněné utopie, dívat skrze jídlo. Říká tomu sitopie: Místo jídla. Máme si podle ní položit řadu otázek:

Jaký svět chceme? Zvířata na pastvinách, nebo velkovýrobní maso? Zničenou půdu, nebo vyživenou, která plodí zdravé rostliny? Navštěvovat svého pekaře, nebo si jednou týdně koupit zásobu chleba, kterou nestačíme sníst?

Dvě generace nazpět průměrný Brit utratil za jídlo 30–50 % svého příjmu, nyní je to 8 %. Levné jídlo je ale iluzí a doplácíme ho jinak: degradovanou půdou, suchem, nedostatkem vody, obezitou spojenou s podvýživou a mimo jiné i 50 % jídla, které se vyhazuje.

Poslechněte si celou přednášku:

FoodCAMP: How Food Shapes our Cities? – Carolyn Steel

FoodCAMP: How Food Shapes our Cities? – Carolyn SteelMít jídlo na dosah kdekoli a kdykoli bereme ve městě jako samozřejmost – ale kde se ty stovky milionů porcí, které homo urbanus denně potřebuje pro své fungování, vlastně berou? Carolyn Steel, autorka knihy Hungry City, ve své přednášceodlehčeným a inspirativním způsobem představuje nenápadný každodenní zázrak nasycené metropole. Potraviny náš svět tvarovaly od starověku a Steel tenhle formativní potenciál chápe i jako základ své budoucí 'sitopie' – vize rovnocenného, udržitelného vztahu mezi městem a venkovem, kde jídlo opět hraje ústřední roli v životě společnosti.Carolyn Steel je britská architektka a akademička, která o vztahu měst a jídla přednášela na Cambridge University, London School of Economics i TEDu. Její kniha Hungry City vyšla v roce 2008 a byla přeložena do 7 jazyků; druhý titul Sitopia vychází v nakladatelství Chatto & Windus v březnu 2020.

Zveřejnil(a) CAMP – Centrum architektury a městského plánování dne Úterý 3. prosince 2019

 

Foto a video: CAMP

Další novinky