Sucho je neohrozí. Jak fungují aquaponické farmy?

Scházíme po schodech k podzemnímu bunkru, otevíráme těžké dveře a najednou se ocitáme na aquaponické farmě, kde k pěstování zeleniny nepotřebují hlínu, denní světlo ani kvanta vody. V nymburském podzemí se na 125 m2 nachází budoucnost ekologického pěstování, která oproti tradičnímu zemědělství ušetří až 98 % vody. My se dnes od zdejšího Specialisty pro aquaponii Bohuslava Škody dozvíme, jak systém funguje.

Čerstvá zelenina a ryby, to jsou dva hlavní produkty, které se tzv. aquaponií získávají. „Jedná se o poměrně jednoduchý recirkulační systém. Chováme ryby v umělých nádržích, poté tu vodu přečerpáváme do hydroponické části, kde si z ní rostliny odeberou potřebné živiny, voda se zde biologicky i mechanicky pročistí a putuje zpět do rybí nádrže,“ popisuje techniku Bohuslav Škoda z aquaponické farmy v Nymburku.

Minimální spotřeba vody

„V tomto bunkru ušetříme zhruba 98 % vody oproti normálnímu zemědělství, na jiných farmách, které jsou ve skleníku, je pak úspora okolo 90 %,“ upřesnil Škoda. Nemuset okopávat, skoncovat se zaléváním a jednou provždy se rozloučit s plevelem? I to slibuje aquaponické farmaření, které je díky absenci dusičnanů šetrné k přírodě. Celý systém funguje poloautomaticky a lze jej ovládat na dálku. „A co se produktů týče, už dnes díky jejich výjimečné kvalitě nedokážeme uspokojit tu obrovskou poptávku,“ prozrazuje Škoda.

Od ředkvičky po citron

Zvědavě procházíme dál a ptáme se, co všechno se na aquaponické farmě dá vypěstovat. „Prakticky cokoliv – listová, plodová a kořenová zelenina, bylinky, tropické rostliny, citrusy… opravdu všechno,“ vypráví nadšeně Škoda a ukazuje nám přitom kořen hlávkového salátu, který právě vytáhl z živného roztoku. „Velkou výhodou je také to, že celý systém je uzavřený a my se tak stáváme nezávislí na počasí. Růst je navíc rychlejší než na poli a co je důležité, vše pěstujeme absolutně bez postřiku. Jediné, co do tohoto bunkru přijde, je krmivo pro ryby.“

Vizí Bohuslava Škody je to, aby se o aquaponii dozvědělo co nejvíce lidí a aby se výzkum a vývoj posouvaly stále dál. „Proto jsme začali spolupracovat i se základními školami, střední zdravotnickou školou v Nymburce, dokonce nás oslovila i Mendelova univerzita v Brně, v tom vidíme velkou budoucnost, ušetří se opravdu šílená spousta vody. Tím, že je systém recirkulační, vodu nevypouštíme a vše využíváme doslova do poslední kapky.“

V budoucnosti by se Bohuslav Škoda rád dočkal toho, aby byl aquaponický systém u každého města. „Lidé by tak mohli mít lokální zeleninu v biokvalitě a nemuseli by kupovat ty s postřikem ze zahraničí.“

Jde to i doma

Aquaponické systémy začínají využívat i české domácnosti. Nevýhodou je poměrně vysoká pořizovací cena, která je v současnosti okolo 90 tisíc. Jak ale dodává Škoda, brzy dojde ke spolupráci s čínskými dodavateli a lidé si ji budou moci pořídit až o 25 tisíc levněji.

Díváme se na jesetery, kteří před námi plavou v nádržích, a ptáme se, zda má tento systém vůbec nějaká rizika. „Největší rizika jsou v lidech,“ odpovídá Škoda a vyjadřuje své obavy z některých investorů, kteří podle něho v aquaponii vidí jen tvrdý byznys a mohli by jí zkazit jméno.

 

Foto: Zachraň jídlo a Farma pro všechny

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru