fbpx

Selina Juul o plýtvání jídlem: Všichni jsme součástí problému, ale také jeho řešením.

Dánské domácnosti snížily během 6 let plýtvání potravinami o 24 %. Pomohla tomu i celosvětově známá aktivistka Selina Juul, která v březnu přijela na konferenci Let's make a change! do Prahy. O současných výzvách, jejím úspěchu a motivaci k záchraně jídla si se Selinou povídal Adam Podhola.
Datum: 13.04.2019 Autor: Adam Podhola
...hledáme způsoby, jak neplýtvat

Dánsko se řadí mezi evropské země, kde se daří snižovat plýtvání jídlem. Co stojí za tímto úspěchem?

Víte, hodně organizací jenom ukazuje prstem na ty, co dělají něco špatně. Obviňují druhé, říkají, že to je jejich chyba a že jsou špatní. To my neděláme. Říkáme, že všichni jsme součástí problému, ale také jeho řešením. My všichni plýtváme jídlem, a proto každý z nás musí něco změnit.

S aktivitami proti plýtvání jídlem jsem začala před jedenácti lety, kdy jsem založila iniciativu Stop Spild af Mad (Přestaňte plýtvat jídlem). Jsme hnutí zdola a snažíme se dodat lidem sebedůvěru, aby byli více aktivní a zajímali se. V našich kampaních nemluvíme o klimatické změně nebo problémech v Africe. Říkáme lidem, že mohou ušetřit svoje peníze, čas a tím pomohou také planetě. A může to být až 900 euro za rok, což Dánové milují.

Vytvořili jsme hnutí, kde se spotřebitelé začali o plýtvání zajímat a dožadovali se změny u supermarketů. Ty je vyslyšely. Později se připojili také politici a další osobnosti v čele s dánskou princeznou. Všichni jsme na stejné lodi a to je úžasné.

V jednom rozhovoru jsem četl, že supermarket Rema 1000 vám zavolal tři měsíce potom, co jste hnutí založila. V České republice je situace trochu odlišná a je těžké přimět všechny řetězce ke spolupráci. Co podle vás může pomoct, aby se začaly o téma více zajímat?

Přimět první řetězec ke spolupráci je vždy nejtěžší. Jakmile se nám to podařilo, zbytek už šel lépe. Přesto trvalo čtyři roky, než se připojil další řetězec – COOP. Pomohla tomu naše vytrvalost, na obchody jsme hodně tlačili. Klíčová je také pozitivní komunikace. Když se do celého hnutí zapojí politici, známí šéfkuchaři, osobnosti z médií a všichni se dokáží spojit v jedno hnutí, má to pak pozitivní vliv na ostatní.

Vím, že jste součástí globální platformy Champions 12.3., která řeší agendu plýtvání potravinami na celosvětové úrovni. Můžete nám prozradit, na čem teď pracujete?

Mám dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že státy v USA i Evropě budou postupně snižovat plýtvání jídlem, alespoň to tak ukazuje poslední studie Boston Consulting Group. Pomáhají tomu jak osvětové aktivity, tak neustálé zlepšování infrastruktury. Co je ale ta špatná zpráva, je vývoj začínajících ekonomik, jakými jsou Malajsie, Indie, Pákistán a mnoho dalších států v Africe. Čím více budou mít tamní domácnosti peněz, tím více budou plýtvat jídlem. My jsme to přeci také dělali.

Minulý rok jsem byla na setkání Valného shromáždění OSN v New Yorku, kde jsem se setkala s dalšími členy Champions 12.3. Potvrzuje se, že největší výzvou, je zapojit vlády. Něco málo se už děje, ale stále to není dost. Existují státy, které s řešením ještě ani nezačaly.

V Dánsku funguje také řada aplikací na sdílení jídla. Jakou roli v řešení tohoto problému mají podle vás technologie?

Musíme začít u prevence. Podívejte se na aplikace jako je Too Good To Go, která prodává přebytky z restaurací. Je to byznys a dokáží na tom vydělat. Z problému ale nesmíme vytvářet další průmysl, protože ho tak nikdy nevyřešíme. Je fajn, že prodáváme kečup z ošklivých rajčat, ale popravdě to není moc dobré. Primárně bychom se měli soustředit na to, jak nemít žádný nadbytek.

Když se podívám na stránku vaší organizace, je patrné, že máte za posledních jedenáct let mnoho úspěchů. Kde berete motivaci a co byste poradila někomu, kdo se teprve chystá začít něco dělat?

Myslíte, kdyby se někdo chtěl stát další Selinou? Ať pije hodně kávy! A co se osvědčilo v naší iniciativě, je dodat lidem sebedůvěru. Nechceme ukazovat jen prstem na ostatní. My všichni jsme součástí problému, ale také jeho řešením. Vytvořila jsem skupinu ambasadorů, které pravidelně posílám do médií. Jeden rozhovor v BBC vidělo dokonce 30 milionů lidí. Navíc přilákal další stanice jako CNN nebo Al-Jazeera a všechny za námi přijely do Dánska.

Lidé jsou demotivovaní, když stojí před velkým problémem, jakým je změna klimatu. Neví, co mají dělat. A není se čemu divit, jsou to složité problémy.

Každý z nás ale může dělat malé kroky, které ušetří peníze, čas a zároveň životní prostředí.

Plýtvání jídlem má tu výhodu, že je hmatatelné. Jedna třetina vyprodukovaného jídla se vyhodí a přitom může výroba potravin za třetinu skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší. Každý z nás proto může mít velký vliv! Šetřeme penězi, časem a možná zachráníme i planetu.

Foto: Archiv Seliny Juul
Titulní foto: CSR.dk

Další novinky