Pralesy mizející v našich odpaďácích

Jedno fotbalové hřiště za sekundu, jeden New York za den, jedna Itálie ročně. To jsou rozměry, které odpovídají rozloze kácených pralesů. A stojí za ním, mimo jiné, i naše nehospodárné nakládání s jídlem.

Nová studie ukázala, že kvůli kácení jsme v roce 2017 přišli každou vteřinu o prales o velikosti fotbalového hřiště. Každý den tak ze světa zmizely stromy o rozloze New Yorku. Za jeden rok se vykácela plocha o rozloze Itálie. Jediným viníkem ztrácející se zeleně je přitom lidstvo. A důvody hledejte třeba u sebe v koši.

Plýtváním ohrožujeme pralesy

Mezi hlavní důvody krácení pralesů patří pěstování sóji, chov hovězího dobytka i získávání palmového oleje. Např. palmový olej se používá ve sladkostech a kvůli svým stabilizačním vlastnostem se přidává i do pečiva. Slané i sladké pečivo přitom patří k tomu, co se nejčastěji vyhazuje. Obchody se bojí, že zákazníci nebudou mít zájem o den staré housky, a proto každý den po celém světě končí v koši tuny pečiva. Jenom chleba se každý rok vyplýtvá 900 000 tun.

Džungli ale kromě palmového oleje ohrožuje také produkce sóji. Celkem 98 % světové produkce sóji se využívá jako krmivo pro dobytek, který se chová na maso a mléko. Když pak tohle maso vyhodíme do koše a mléko necháme zkysnout, zbytečně zvyšujeme poptávku a nepřímo přispíváme k dalšímu ničení pralesů po celém světě.

Proč nás to musí zajímat? Co se vlastně děje, když kácíme pralesní porost? Zvedá se hladina oxidu uhličitého v atmosféře a mizí přirozený habitat mnoha živočichů. S tím, že pouze dvě procenta z rozpočtu na boj s klimatickou změnou jdou na ochranu lesů a půdy, je jasné, že se něco musí změnit.

Děsivé je, že kromě škod na planetě má odlesňování na svědomí i lidské životy. Jenom v roce 2017 přišlo o život 197 lidí, půlka z nich příslušníci původních kmenů. Navíc, podle zjištění BBC zhruba 70 procent firem sídlí v daňových rájích, a státům, na jejichž území se kácí, tak platí minimální nebo žádné daně. Takže naše plýtvání jídlem není jenom environmentální problém, je to něco, co reálně ohrožuje přežití původních obyvatel a přispívá ke špatné ekonomické situaci v zemi.

Kde (ne)mizí pralesy

Brazílie, Kolumbie, Kongo, to jsou všechno klíčové oblasti s masivními deštnými pralesy. A bohužel jsou to také rekordmani v porážení stromů. Brazílii se sice podařilo zvrátit meziroční nárůst kácení, ale pořád je v odlesňování na prvním místě. Naopak Kolumbie zaznamenala ve stejném období padesátiprocentní nárůst ztráty lesů. Jedinou dobrou zprávou tak je, že alespoň Indonésii se daří trend zvrátit. V roce 2017 zaznamenala nejnižší ztrátu pralesů od doby, kdy monitorování začalo.

 

 

Foto pořídila Anna Strejcová v Indonésii

Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami. | Zdroj: The Guardian | BBC

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru