Jak z jednoho dolaru udělat šest? Neplýtvejte jídlem

V cateringu a veřejném stravování se plýtvá jídlem, to se všeobecně ví. Ale dá se na tom vůbec něco změnit? První studie svého druhu ukazuje, že to jde a že se to vyplatí i obchodníkům samotným. Koneckonců, kdo by nechtěl na jednom investovaném dolaru šest vydělat?

Studie, kterou si nechala zpracovat skupina Champions 12.3, ukazuje, že každý dolar, který nemocnice, sportovní haly nebo třeba školní jídelny investují do programů na snížení plýtvání jídlem, se jim může vrátit až šestinásobně. Celkem 86 stravovacích zařízení v šesti zemích se různými způsoby pokusilo zredukovat množství vyhozeného jídla. A výsledky jsou fenomenální.

Někde nakoupili malé váhy a s jejich pomocí po akci monitorují, kolik a jakého jídla se vyhazuje, někdo se rozhodl „vycvičit“ si svůj personál, jiní zase zařadili na jídelní lístek pokrmy z jídla, které by jinak skončilo v popelnici.

Co je důležité ale je, že velké věci se dají dělat i s malým rozpočtem. Přes tři čtvrtiny míst dokázaly náklady na prevenci stlačit pod deset tisíc dolarů, tedy asi dvě stě tisíc korun. A méně vyhozeného jídla, příjmy z pokrmů uvařených z neprodaného jídla nebo třeba menší náklady na management znamenaly, že obchodníci vydělali klidně i šestinásobek investované částky.

Třeba cateringová agentura BaxterStorey začala třídit, vážit a zaznamenávat vyhozené jídlo na začátku roku 2014. Povedlo se jí snížit množství vyhozeného jídla téměř o polovinu, přesněji řečeno o čtyřicet procent. To kromě peněz pro firmu samozřejmě znamená i menší náklady pro jejich klienty.

Liz Goodwin z World Resources Institute věří, že jejich úspěch nemusí být ojedinělý. Podle ní hrají právě finanční benefity a příklady úspěšných firem důležitou roli v tom, aby se úspornější řešení rozšířila napříč celým odvětvím.

Jak konkrétně lze množství vyplýtvaného jídla snížit? Z rozhovorů se zapojenými podniky vyplynulo, že nejlepšími řešeními jsou:

  • vážení jídla tak, aby ho bylo dost, ale ne příliš,
  • zapojení personálu,
  • trocha fantazie při dalším zpracování zbytků.

Ukazuje se také, jak důležitou roli hraje sdílení zkušeností napříč společnostmi. Do toho, abychom do roku 2030 snížili množství vyhozeného jídla na polovinu, a splnili tak jeden ze sedmnácti cílů programu udržitelného rozvoje OSN, nám sice ještě zbývá velký kus cesty, ale zpráva ukazuje, že méně vyhozeného jídla může klidně jít ruku v ruce s vysokou úrovní služeb, a že strávníci na tom rozhodně neprodělají, právě naopak.

 

 

Foto: Pexels, Pixabay
Zdroj: Champions 12.3

Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami.

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru