Většina světa dnes žije v blažené nevědomosti toho, jaké to je patřit k více než miliardě lidí, která postrádá přístup k pitné vodě, nebo k dalším 2,4 miliardám, kterým nezbývá než pít znečištěnou vodu bez řádné sanitace. Do roku 2025 už ale budou podle výzkumů s nedostatkem vody bojovat na denním pořádku dvě třetiny populace. Velkou zásluhu na tom bude mít i plýtvání jídlem – vždyť s jídlem mizí v kontejneru i energie a přírodní zdroje…
Za posledních šedesát let kleslo průměrné množství pitné vody na Zemi na osobu o 55 %, což je číslo, které s narůstající populací rozhodně netvoří dobrou kombinaci. Jakto, že tolik plýtváme? Nejde jen o sprchování, praní, nebo třeba naše bazény, ale také o vodu spotřebovanou ve výrobních procesech. Málokdo si například za každým zemědělským produktem či zvířetem z velkochovu představí i vodu, která byla během procesu pěstování či chovu spotřebována.
Vodní stopa
Vodní stopa určitého produktu nebo služby zahrnuje nejen vodu spotřebovanou přímo (například při zalévání nebo krmení), ale i nepřímo (tedy i vodu vypařenou nebo v důsledku procesu znečištěnou). Vodní stopa tak představuje ucelený pohled na spotřebu vody tam, kde bychom tak vysoké množství zdánlivě nečekali. Jako příklad si můžeme uvést krávy a hovězí maso.
Počítejte s námi.
Kráva žije ve velkochovu průměrně tři roky, než je poslána na jatka. Za tu dobu spotřebuje:
- 1 300 kilogramů obilovin (pšenice, oves, ječmen, kukuřice a další),
- 7 200 kilogramů vláknin (pastva, seno, siláž a další),
- 31 metrů krychlových vody k pití a pro další účely.
Z poražení jedné krávy získáme průměrně dvě stě kilogramů hovězího masa bez kosti. Na jeden kilogram tedy připadá:
- 6,5 kilogramů obilovin,
- 36 kilogramů vláknin,
- 155 litrů vody.
Abychom takové množství obilovin a vláknin získali, dalších 15 300 litrů vody spotřebujeme při zavlažování rostlin.
Po zaokrouhlení tak má jeden kilogram hovězího masa vodní stopu o velikosti cca 15 500 litrů.
A ani to není přesné, jelikož neuvažujeme např. vodu znečištěnou vylučováním hnojiv do prostředí nebo proměnlivé geologické a meteorologické podmínky.
Řešení? Co nejblíže k neutralitě
Vodní neutralita je snaha o minimalizaci a kompenzaci negativních důsledků vodní stopy na společnost a životní prostředí. Na rozdíl od již známé uhlíkové neutrality, která je za použití technologie a maximálního úsilí teoreticky možná, je vodní neutralita pouze nedosažitelný koncept, jelikož se bez vody zemědělství ani chovatelství neobejdou. Zároveň je to ale ideál, ke kterému je nutné se neustále přibližovat například využitím úspornějších technologií, efektivnějším čištěním odpadních vod a lepší distribucí vody do oblastí, kde je nejvíce potřeba.
Autor: Alexandra Pokorná
Zdroj: The water footprint of food, Global Water Crisis: The Facts
Foto: Flickr
Meta:
