Ve Francii darovali jídlo ve velkém už před přijetím zákona. V Čechách máme rezervy

Přinášíme rozhovor s Fabricem Martinem Plichtou, ředitelem České Federace potravinových bank. Povídali jsme si o současné situaci na poli darování potravin u nás i ve Francii.

Pomohlo Potravinové bance Praha zrušení DPH z darovaných potravin, které vstouplo v platnost na konci roku 2014? Zvýšil se nějak přísun darovaného jídla?

Ano, pomohlo. Ale co pomohlo ještě víc, bylo zviditelnění potravinových bank v rámci Národní potravinové sbírky, díky čemuž se teď hodně obchodů a výrobců na nás obrací samo. Nastartovali jsme spolupráci s hypermarkety a máme tak denně přísun ovoce, zeleniny, pečiva, mléčných a trvanlivých výrobků.

Kolik z toho jste schopni distribuovat vašim klientským organizacím?

Všechno vždycky zmizí a není problém jídlo udat. Stále jsou nepokryté všechny potřeby.

Je nějaký sortiment, který vám chybí?

Teď je to poprvé, kdy má Potravinová banka Praha v zásobě všechny druhy jídla. Díky Národní potravinové sbírce máme dost trvanlivých surovin (rýži, mouku, cukr), které můžeme průběžně distribuovat během roku. A navíc máme denní přísun čerstvých produktů, takže se jídelníček našich klientských organizací značně rozšířil.

A to je případ pouze Potravinové banky Praha, nebo i ostatních jedenácti bank?

Zatím je to případ pražské potravinové banky a potravinové banky v Ostravě, protože zde probíhá intenzivní spolupráce s hypermarkety TESCO. Jinde není zatím spolupráce tak široce pojatá, ale počítáme s tím, že se v příštích měsících prohloubí naše spolupráce i v jiných větších městech jako je Liberec, Brno a Plzeň, a poté i jinde.

Věnují vám své zboží také menší obchody, nebo jsou to jen ty největší?

Pracujeme i s menšími, jako je Penny Market nebo COOP. Někdy obchodům doporučíme, aby se spojily přímo s místními charitami, pokud v místě neoperuje potravinová banka.

Může vám jednotlivec přivézt jídlo, kterého má nadbytek?

Je to možné, ale jídlo musí být v neporušeném obalu a musí mít čitelnou dobu minimální trvanlivosti. Pokud jde o malé množství, většinou lidem doporučujeme, aby jídlo nabídli nějaké blízké charitě, azylovému domu apod.

Na začátku února byla v Litoměřicích zřízena sběrná lednička, kam mohou lidé nosit nepotřebné jídlo. Od ledniček, které fungují v Českých Budějovicích a Plzni, se liší tím, že zde shromážděné potraviny vyzvedávají zaměstnanci nedalekého azylového domu. Zatím jsou reakce pozitivní, nedávno nám jeden pár přinesl jogurty, protože jeli na dovolenou a nechtěli, aby se jim to doma zkazilo. Takže jde o první veřejnou lednici, která vznikla z popudu potravinové banky, a jídlo je určeno přímo pro klienty azylového domu.

Určitě jste zaznamenal, že vstoupil v platnost zákon ve Francii, podle kterého musí obchodní řetězce darovat jídlo charitám. Jaký na to máte názor?

Je to samozřejmě přínosné pro potravinové banky a charity. Určitě dojde k nárůstu množství darovaného jídla, ale neočekávám tak velký posun, protože velké řetězce ve Francii už jsou na takovou praxi zvyklé a darují pravidelně. Například v Lyonu, který je srovnatelně veliký jako Praha, banky dostávají za měsíc tolik jídla jako pražská banka za celý rok. Takže jsou vidět naše rezervy, což je samozřejmě také dané tím, že potravinové banky ve Francii existují už 30 let, mají lepší zázemí a je zde běžná praxe darování. Hlavní smysl tohoto zákona vidím v tom, že donutí k činu malé subjekty, především supermarkety, které k tomu zatím přistupovaly laxně.

 Foto: www.ihned.cz

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru