Jak funguje potravinová banka v Berlíně? Byli jsme se podívat

Během návštěvy partnerské organizace Tafel Deutschland jsme zavítali také do potravinové banky Berliner Tafel, která je nejstarší potravinovou bankou v Německu a která měsíčně zachrání okolo 66 tun jídla, které by se jinak vyhodilo.  

Skladem na okraji Berlína nás provádí Natalie Hock, která je v potravinové bance zodpovědná za marketing. K našemu překvapení prohlídka probíhá v češtině, protože Natalie má české kořeny. Dozvídáme se, že tato banka byla v Německu založena jako první už v roce 1994 a jeho zakladatelka se při tom inspirovala podobnou organizací v New Yorku. Jelikož zjistili, že je o přebytečné jídlo velký zájem, z jednorázového projektu, který měl původně trvat jen přes zimu, vznikla organizace na pravidelné bázi. A zájem o zachráněné jídlo projevila i ostatní města. Nyní je v Německu, Švýcarsku a Rakousku neuvěřitelných 900 potravinových bank, které působí na lokální úrovni.

Jak to funguje v samotném skladu potravinové banky v Berlíně? Ráno v 8 vyjíždí řidiči-dobrovolníci pro přebytečné jídlo do supermarketů nebo k výrobcům potravin. Nyní má potravinová banka k dispozici 26 aut a některá jsou vybavena chlazením. Přivezené jídlo se ve skladu poctivě přetřídí, s čímž pomáhají dobrovolníci, kterých má banka v zásobě 2700. Kromě studentů nebo důchodců se snaží zapojit lidi, kteří se navrací do pracovního procesu, ale hojně vypomáhají také firemní dobrovolníci v rámci své pracovní doby. Někteří dobrovolníci tu pracují léta, výjimkou není ani 10 let trvající zapojení. Aby měli stále motivaci pomáhat, v potravinové bance se o ně starají tři zaměstnanci, protože na aktivitě dobrovolníků potravinová banka stojí. Výhodné je, že si v bance mohou za 1 euro koupit oběd, kteří tu kuchaři uvaří ze zachráněných surovin.

Kvalita potravin, které se z potravinové banky rozváží, je skvělá. Platí zde totiž pravidlo, že lidem v nouzi jde jen takové jídlo, které by dobrovolníci chtěli sami jíst. Při jakýchkoliv známkách kažení se inkriminované kousky vyřazují. Jídlo se denně rozváží do 47 výdejních míst v Berlíně, mezi něž patří jak charity, tak i kostely. Od roku 2005 banka úzce spolupracuje s kostely v jednotlivých čtvrtích Berlína, které jsou přirozeným centrem čtvrti a na které jsou navázáni místní dobrovolníci. Staly se stálými výdejními místy, kam se přebytečné jídlo z banky denně vozí. Pokud se přebytky nacházejí v jejich blízkém okolí, do potravinové banky, která sídlí na severozápadním okraji města, jídlo vůbec neputuje – převeze se přímo do výdejního místa, aby se ušetřil čas a náklady za svoz.

Podle Natalie Hock je nyní v Berlíně 80 000 lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc. Jejich počet se významně zvýšil s uprchlickou krizí. “Když začal rapidně narůstat počet uprchlíků, stávalo se, že jsme jim neměli co dát. Když od nás dostali třeba jen sušenky, bylo to dost smutné,” líčí zkušenosti z jara. Teď se objem jídla, které do potravinové banky putuje, ale zvýšilo. V bance nacházíme i luxusní zboží v bio kvalitě, což může být způsobeno tím, že lidé teď víc kupují levnější potraviny a dražší výrobky v obchodech zbývají. Kromě ovoce a zeleniny tu jsou sušenky, mouka, ale třeba i mražená pizza. Překvapí nás dorty z exkluzivní sítě cukrářství, které se vyřazují už ve výrobně laskominek. Pro chlazené potraviny, které se tu obvykle dlouho “neohřejí”, je připravena velká lednice a mrazák, každý o objemu 34 palet. Mohou zde skladovat i chlazené jídlo pro potravinové banky v Braniborsku, nejen pro Berlín.

“Když začal rapidně narůstat počet uprchlíků, stávalo se, že jsme jim neměli co dát. Když od nás dostali třeba jen sušenky, bylo to dost smutné.”

V potravinové bance ale zdaleka nejsou jen potraviny. Protože je jejím úkolem distribuovat “přebytečné jídlo a produkty denní potřeby”, slouží vlastně také jako nábytková banka. Kromě hygienických potřeb jsou ve skladu jsou složené monitory, kancelářské židle a asi 30 jízdních kol. Hlavními dárci jsou v tomto případě nadnárodní firmy.

A jak to má banka s financováním? Funguje jen díky firemním a individuálním darům a právě díky práci dobrovolníků. Protože chtějí zůstat apolitičtí, nepřijímají žádné peníze od vlády. Příspěvky jim plynou i díky zálohovaným lahvím: pasažéři letadel, kteří si nemohou vzít zálohovanou láhev sebou na palubu, ji vhodí do speciálních boxů na letišti a peníze ze záloh jdou na provoz potravinové banky.

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru