Jak snížit plýtvání? Diskutuje se o zrušení “minimální trvanlivosti”

Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.

Dle informací EU se ročně vyhodí okolo 8,8 milionů tun potravin jen kvůli datům na obalech. Evropská unie hledá v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ způsoby, jak toto číslo snížit na minimum a zároveň poskytnout na obalech informace tak, aby se v nich spotřebitelé mohli jednoduše orientovat.

Povinnost uvádět na většině výrobků datum minimální trvanlivosti nebo spotřeby je dána legislativou Evropské unie. Je však primárně na výrobci, kterou z těchto dvou variant zvolí pro svůj výrobek, jaké datum určí a jaké informace o způsobu skladování potraviny a nakládání s ní uvede na obalu.

Konec minimální trvanlivosti?

Jedním z návrhů, jak předejít nesmyslnému plýtvání trvanlivých potravin, je úplné odstranění pojmu  “minimální trvanlivost do”. Je to datum, do kterého si potravina uchová svou deklarovanou nejvyšší kvalitu. Pokud ovšem potravinu správně skladujete a nepoškodili jste obal, můžete ji bezpečně sníst i po tomto datu.

Naopak “spotřebujte do” by na potravinách zůstalo. Po uplynutí tohoto data se již konzumace daného produktu silně nedoporučuje, protože označuje velmi rychle se kazící suroviny jako mléčné výrobky, chlazené maso apod.

Rozumíte pojmům na obalech správně? Připomeňte si ještě jednou, jak to vlastně je.

Ve hře jsou i méně razantní řešení

Patří mezi ně například úprava pojmenování a vizuální formy označování. Na trvanlivých potravinách by se tak mohlo místo pojmu „minimální trvanlivost do“ uvádět například „nejlepší před, ale dobré i po“. Odlišovat by se mohly různé typy označování i barevně – např. datum označující zdravotní nezávadnost by bylo psané červeně a datum označující deklarovanou nejvyšší kvalitu zeleně. Označování by pak mohlo být prezentováno třeba takovýmito způsoby (spotřebujte do = use by, minimální trvanlivost = best before):

Další možnou variantou je rozšíření kategorie potravin, kde se data trvanlivosti a spotřeby uvádět nemusí. V současné době se datum nemusí uvádět například na čerstvém ovoci a zelenině nebo pečivu. Nově by do této kategorie mohla patřit třeba i káva, čaj, těstoviny či rýže.

Česká republika se, jak nám řekla Dana Tříska z Ministerstva zemědělství, na možné změny zatím nepřipravuje: “V roce 2023 bude teprve probíhat diskuze o konkrétní podobě se členskými státy a finální schválení. Žádná konkrétní podoba ani legislativní návrh tedy není v současné době k dispozici.”

Pokud se nepřijde na kloudné řešení situace, zůstane u tzv. nulté varianty, tedy že se označování zachová ve stávající formě.

Napadá vás, jak by označování na obalech mohlo fungovat? Až do 7. března můžete sdílet svůj názor ve veřejné konzultaci

 

Úvodní foto: Štěpán Lohr
Příklady označování: Consumer research study to identify new ways of expressing date marking that meet consumers’ information needs whilst minimising food waste (Open Evidence, 2021)

 

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru