Jaká bude budoucnost potravin? Diskutovali jsme u kulatého stolu

“931 milionů tun - tolik potravin se ročně na celém světě vyhodí.” Těmito slovy zahájila Zuzana Hodková kulatý stůl s názvem Budoucnost potravin: zdravá a bez plýtvání, který v říjnu uspořádalo Tesco Česká republika.
Datum: 06.12.2021 Autor: Eliška Sojková
...hledáme způsoby, jak neplýtvat

Kulatý stůl se věnoval jídlu z nejrůznějších úhlů pohledu. Řeč byla o udržitelném podnikání v potravinářství, plýtvání jídlem, měření potravinového odpadu v ČR, darování pokrmů i o dopadech potravinového průmyslu na životní prostředí.

Mezi hosty byli: Andreas Beckmann z World Wildlife Fund, Vlastislav Kotrč z Ministerstva životního prostředí, Katarína Navrátilová z Tesco Stores Česká republika, Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně, ředitel Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj Pavel Kosorin, Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Ivana Procházková z ProVeg Česko, Tamara Starnovská ze Sekce Výživy a nutriční péče, z.s. a za nás promluvila Anna Strejcová. Diskuzi moderovala Zuzana Hodková.

Celou akci odstartovala Katarína Navrátilová za společnost Tesco. Vysvětlila jejich čtyřpílířovou strategii udržitelného podnikání, která se zabývá bojem proti plýtvání potravinami, recyklovatelnými obaly, prodejem udržitelných a zdravých potravin a klimatickou neutralitou. Po ní přišla na řadu Lea Kubíčková, která představila výzkumný projekt z Mendelovy univerzity v Brně. O něm si můžete podrobně přečíst v našem minulém článku.

Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se věnovala tématu měření potravinového odpadu v České republice. Vysvětlila, že jedním z cílů Evropské unie je snížit potravinový odpad o 50 % do roku 2030. Členské státy proto budou mít od roku 2022 povinnost vykazovat data ohledně plýtvání potravinami. Bošková vyhodnotila, že díky včasným a důkladným přípravám je na měření a vykazování výsledků Česká republika dobře připravena.

Pavel Kosorin, ředitel Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj, popsal práci potravinových bank v ČR. Uvedl, že potravinové banky fungují v Česku od 90. let a k dnešnímu dni jich máme 15, v každém kraji jednu. Představil i data za minulý rok:

“Potravinové banky v České republice zachránily v minulém roce 7000 tun potravin, což představuje asi 300 milionů korun. Zachráněné potraviny putovaly do více než 1000 odběratelských organizací a podpořily asi 160 000 klientů.”

Andreas Beckmann sdílel výsledky měření biodiverzity WWF. Uvedl, že současný potravinový systém v mnohých ohledech škodí životnímu prostředí – například více než 20 000 druhů opylovačů je ohroženo a 93 % ryb je vyloveno do kritických mezí. To vše, abychom vyprodukovali potraviny, kterých se nakonec 1/3 vyhodí. Důležitost omezování potravinového odpadu demonstroval Beckmann v souvislosti se skleníkovými plyny:

„Když počítáme, že produkce potravin způsobuje asi 25-30 % skleníkových plynů a třetina potravin se plýtvá, tak asi 10 % skleníkových plynů je zbytečných a můžeme je ušetřit.“

Vlastislav Kotrč zastupující Ministerstvo životního prostředí ČR následně představil národní i nadnárodní plány a strategie, které se zabývají snižováním potravinového odpadu. Doplnil, že MŽP také poskytuje metodickou a informační podporu a podporuje výzkum a vývoj v oblasti potravinového odpadu.

Ředitelka Zachraň jídlo Anna Strejcová do diskuze přispěla naším projektem Darování jídla šetří klima. Představila jeho záměr, dosavadní pokroky a překážky, se kterými jsme se za poslední rok a půl setkali. Věří, že spoluprací neziskového sektoru, státního sektoru a soukromých firem se podaří vymyslet řešení složitějších překážek, na které sami z pozice neziskovky nestačíme.

Ivana Procházková z ProVeg Česko promluvila o jídelníčcích, které omezují živočišné produkty a prospívají tím životnímu prostředí více než tradiční české menu. Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce Výživy a nutriční péče, se zabývala tím, co vlastně lidské tělo potřebuje od jídla a co může pro různé lidi znamenat zdravý způsob stravování.

Posledním řečníkem byla Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vysvětlila nejběžnější důvody, proč spotřebitelé plýtvají potravinami. Mezi způsoby, jak proti plýtvání bojovat, zmínila například osvětu o trvanlivosti potravin či  vedení dětí k odpovědnějšímu přístupu k jídlu.

Celý záznam kulatého stolu můžete zhlédnout zde.

Další novinky

08. 08. 2022 Veřejné lednice FreshPoint zachraňují tisíce porcí měsíčně

Asi 20 % jídla vyprodukovaného v EU se vyhodí. Vyhozené jídlo má hodnotu asi 149 miliard eur a je zodpovědné…

Záleží Vám na světě okolo, a proto si vážíte jídla a neplýtváte? Přihlaste se k odběru novinek od Zachraň jídlo

Váš e-mail

Vaše jméno a příjmení