O stravování lidí v nouzi s Pražskými charitami

Jak vypadá aktuální situace kolem potravinové pomoci pro lidi v nouzi? A jakým překážkám a výzvám čelí organizace, které jim pomáhají? Bavili jsme se s pracovnicemi, které jsou s lidmi v nouzi v každodenním kontaktu.

Cílem diskuze bylo ujasnit si, jaké mají lidé na ulici stravovací potřeby a možnosti a s jakými problémy se potýkají organizace, které jim jídlo nabízí.

Kvantita není kvalita

Martina Blažková z organizace Naděje hned ze začátku uvedla, že minimálně v hlavním městě je potravin pro lidi bez domova dostatek: „V Praze je ta situace velmi dobrá, nemyslím si, že by byl člověk bez domova, co by měl hlad. Co se kvality jídelníčku týká, je to horší…“

V našich službách poskytujeme jen základní trvanlivé potraviny. Z těch potravin si lidé mohou připravit teplé jídlo, ale ne všichni jsou toho schopni.

Podle Blažkové může nedostatek ovoce a zeleniny omezit pestrost jídelníčku: „Musíme přijímat hlavně trvanlivé potraviny jako těstoviny či konzervy. Z takových potravin není možné mít pestrou stravu.“

Ovoce a zelenina na poslední chvíli

Věra Procházková z organizace Jako doma navíc doplnila, že dodávky ovoce a zeleniny, které supermarkety po vyřazení darují dobročinným organizacím, problém neřeší: “V obchodech nám sice dávají zeleninu, ale z toho polovinu vyhodíme, protože už není k jídlu.”

Takové suroviny nestíhá udat ani potravinová banka, jak doplnila Michaela Dvořáková z Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj:

Do potravinové banky občas přijde surovina úplně poslední den, kdy ji lze zpracovat. Ať to jsou meruňky, papriky, rajčata, lilky… Najednou jí přijdou tři tuny v pátek odpoledne a není šance ji rozdistribuovat.

Když je krize příležitost

Bavili jsme se také o fungování různých forem potravinové pomoci během přísných opatření spojených s pandemií koronaviru. Organizace Místní místním spojuje kavárny a další podniky, které pomáhají lidem v nouzi například dobít mobilní telefon, ohřát jídlo nebo dostat sklenici vody.

Během lockdownu propojili Místní místním veřejnost s místními podniky – za peníze z veřejné sbírky připravovaly podniky jídlo pro ty, kteří k němu neměli přístup. To pomohlo nejen nasytit mnohé, ale také pokrýt část nájmů a dalších výdajů podniků, které musely pozastavit svoji běžnou činnost. Zakladatelka organizace Místní místním Ester Pacltová vyzdvihla tehdejší roli neziskových organizací:

“Já si myslím, že je důležité, že jsme v lockdownu vymysleli něco inovativního, co pomohlo. Je na tom vidět, že solidární síť má svůj význam.”

V Zachraň jídlo v posledních měsících intenzivně pracujeme na tom, aby jídelny a kantýny úzce spolupracovali s charitami. Napomůže tomu zjednodušení procesu darování hotových pokrmů. Vzhledem k nepředvídatelnosti množství a druhu zbylých porcí a k různící se vybavenosti sociálních zařízení by byla taková možnost vítaným, ale jen doplňkovým prvkem k již existujícím formám potravinové pomoci potřebným.

Akce se uskutečnila za podpory Ministerstva životního prostředí a Nadačního fondu rodiny Orlických

Další články

Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Přejít nahoru