Jídlo zdarma v Kodani díky spolku Foodsharing

Saimona Skurichina začalo zbytečné vyhazování jídla pálit před čtyřmi lety, když pracoval  jako kuchař. Přebytečné jídlo z restaurace nabízel přátelům, nebylo to ale příliš efektivní. Na jaře 2016 proto stál u založení spolku Foodsharing Copenhagen, který z obchodů vyzvedává zeleninu, ovoce a pečivo určené k vyhození a rozdává je veřejnosti. Za dva roky rozdali na 150 tun potravin.

Působíte jako profesionální organizace. Kolik lidí se na vašich aktivitách podílí?

Začínalo nás patnáct a do dnešního dne se zaregistrovalo na devět set dobrovolníků. Jsou to většinou cizinci, hlavně studenti a mladí lidé, ale ne výhradně. Na každou akci je potřeba kolem pětatřiceti dobrovolníků, někteří se samozřejmě zapojují opakovaně, jiní ne.

Naší hlavní činností je redistribuce přebytečného jídla ze supermarketů a pekáren. Jídlo sesbíráme, dovezeme většinou do nějakého klubu a nabídneme veřejnosti. Děláme to pravidelně dvakrát týdně, vždycky ve středu a v sobotu, nepravidelně míváme i různé pop-up akce.

Vystřídali jsme asi pětadvacet míst, obecně se nám dobře spolupracuje s městskými kulturními centry nebo kluby. Jídlo si přichází vyzvednout v průměru kolem 150 až 200 lidí, kteří si odnesou dohromady zhruba tunu zeleniny, ovoce a pečiva. Za ty dva roky jsme uspořádali asi 200 akcí, na něž přišlo kolem 17 000 lidí, kteří si odnesli na 150 tun jídla.

 Jak a kdy vlastně Foodsharing Copenhagen vznikl?

Začátky Foodsharing Copenhagen se datují do května 2016. Náš vznik byl iniciován organizací Foodsharing Germany, která v Německu existuje už devět let a za tu dobu se pořádně rozrostla. Vždy, když někdo od nich jede do ciziny, zkusí tam najít komunitu, které by svůj projekt mohl představit. V květnu 2016 udělali workshop v Kodani, který zaujal hodně lidí, a tak jsme se rozhodli rozjet místní verzi. Našli jsme donory, dopravní řešení a místo, kde jídlo distribuovat.

Jsou vaše aktivity legální? Jak to vůbec s „prošlými“ potravinami v Dánsku chodí?

Potraviny po datu spotřeby nelze prodávat, tak je to všude. Jak jsi viděla na našich akcích, míváme tam ovoce, zeleninu, pečivo a občas sušené plody nebo nějaké sladkosti. Datum spotřeby se ovoce a zeleniny úplně netýká, ty jen vypadají špatně nebo zapáchají. Jenže když se podíváš na statistiky plýtvání, zjistíš, že 70 % vyhozených potravin v Kodani představuje ovoce a zelenina. Zbytek tvoří masné produkty, kterými se nezabýváme, u nich se musí dodržovat stanovená pravidla.

V obchodě tedy vyřadí zvadlé saláty a pomačkané banány. Jak se k nim dostanete vy?

Pracujeme hlavně s velkoobchodníky a nově se supermarkety. Pro ně je spolupráce s námi výhodná i po ekonomické stránce, protože jinak za každý kilogram odpadu musí platit.

Kromě redistribuce jídelních přebytků pořádáte další akce, například komunitní večeře nebo workshopy.

Naši dobrovolníci studují nebo pracují, takže v čase, který jim zbývá, se zaměřujeme hlavně na redistribuci jídla. Pokud ale můžeme, rádi děláme komunitní večeře, které vaříme právě z přebytků. Jsou to příjemné akce, kde je možné se najíst, potkat se s kamarády a naučit se nějaké triky na omezení plýtvání. Třeba fermentace – nakládání zeleniny je teď v Kodani neskutečně populární. Stačí, když na Facebook napíšete „fermentování“ a o návštěvníky nebudete mít nouzi.

Na každé akci nám taky vždycky zbyde biologický odpad, který už nemůžeme redistribuovat. Vytvořili jsme proto CompostLab, kompostovací zařízení, které během dvou týdnů vyrobí asi dvě stě litrů zeminy, kterou pak zdarma rozdáváme. Je to skvělá příležitost, jak lidem ukázat, že kompost není něco zapáchajícího a špinavého. Často se taky propojujeme s jinými organizacemi, například s Materiale Centralen. Zabývají se recyklací a upcyklací materiálového odpadu, dobře se doplňujeme.

Kdo na vaše akce chodí?

Je to různé, záleží taky na lokalitě. Chodí k nám studenti, rodiny… My zkrátka rozdáváme přebytky a oni je potřebují, jinak by nestáli ve frontě a nečekali, nezajímali se. Hodně lidí ale také přijde ze zvědavosti, zajdou se jen jednou podívat, co je zač ta akce, o které se všude mluví, zvláště mezi mladými.

Jaké máte plány do budoucna?

Naše plány jsou velmi organické. Jádro týmu se neustále proměňuje – během roku až třetina lidí. Každopádně teď na jaro plánujeme dva větší projekty. Jedním jsou foodsharingové lednice. První bude na studentské koleji v centru Kodaně. Základní idea je taková, že si tam lidi budou moct vyměňovat jídlo, podobně jako je tomu všude možně po Evropě.

A ten druhý plán?

Druhým projektem je nově připravený Foodsharing Toolkit, tedy příručka s naším návodem, jímž se chystáme „spamovat“ organizace, radnice a kluby, abychom jim ukázali, jak by mohli přebytky zachraňovat a proč. Část příručky je určená pro obchodníky. Darováním jídla se dlouho nikdo nezabýval. Až na podzim 2017 přišla dánská vláda s návodem pro průmyslové kuchyně a obchodníky, kde je velmi jednoduše a návodně ukázáno, jak mohou zacházet s přebytky. Mohou je použít v rámci svého podnikání nebo je darovat.

Problém je, že tyhle vládní návody jsou dostupné pouze online, na jejich webu. Kdo asi sleduje pravidelně web ministerstva a hledá tam tyhle informace? Nikdo. Tak jsme ten dokument vzali a udělali  z něj souhrn, kterým budeme bombardovat obchodníky po celém Dánsku. Je to ale celé velký experiment, tak uvidíme, jak to dopadne.

Kolik času Foodsharing CPH věnuješ?

Byly to dva roky jako dobrovolník na plný úvazek. Když v Dánsku dostuduješ, máš dva roky nárok na podporu. Je to dobrá příležitost, jak zjistit, čemu se chceš věnovat.

Jak bys na závěr shrnul vaši vizi?

Všechny přebytky by se měly rozdělit a je na nás, jestli se tak stane.

 

Text: Tereza Mašková
Foto: Food Sharing Copenhagen