Kolik plýtvá váš soused? A co je ještě normální?

Spotřebitelé jsou zodpovědní až za polovinu ze všeho vyhozeného jídla (a nejde jen o jídlo, ale taky o náklady na dopravu, zbytečné obaly, energie nebo pitnou vodu). Jak ale efektivně předat tuhle zprávu dál?

Pojďme dělat motivační kampaně správně

V projektu Evropské unie proti plýtvání potravinami REFRESH jsme pátrali po tom, jaký je hlavní faktor, který ovlivňuje plýtvání v domácnostech. A odpověď jsme našli: zvyky a naše vnímání toho, co si myslíme, že dělají i ostatní,” říká ve videu docentka Erica van Herpen z Wageningenské univerzity. 

Člověk je společenský tvor, který následuje chování ostatních. Takže pokud se domníváme, že ostatní jídlem neplýtvají, sami si dáváme větší pozor. Naopak, pokud si myslíme, že to dělají i ostatní, i nám to připadá normální. A v tom je problém.

Z osvětových kampaní si teď jako příklad vyberu kampaň Evropské unie. Je za ní vidět spousta práce a snahy, ale její problém tkví v tom, že ukazuje, že lidé obecně plýtvají mnoho jídla. Vidíme muže s dítětem, kteří jsou obklopeni hromadou nesnědeného jídla. Já sama mám dvě děti, a to mladší je pořádně vybíravé. Ale určitě ne tolik. Takže si řeknu, že jsem na tom vlastně ještě dobře, ne?,” pokračuje Erica van Herpen ve svém příspěvku.

Co se týče ukázky toho, co je vlastně normální, tahle kampaň možná působí kontraproduktivně. Takže co s tím můžeme dělat? Můžeme lidem ukázat, že je normální neplýtvat jídlem?

Inspirace protikuřáckým zákonem

Ano, možné to je, a už jsme to zkusili – vzpomeňte si třeba na kouření, kde došlo k zásadnímu obratu v rámci jedné generace! Podle našich výzkumů lidé nemají tak docela představu, kolik je „normální“ plýtvat v domácnosti – a před námi tak stojí jedinečná příležitost toto množství stanovit a přesvědčit lidi, že plýtvat vlastně normální není. Tak jako je to i v dalších odvětvích, kde kampaně stanovují společenské normy, například proti alkoholu za volantem.

Za dobrou zprávu považuji, že už na tom do jisté míry pracujeme. Snažíme se vzdělávat společnost o tom, jak využít zbytky, propagujeme práci šéfkuchařů, jejichž kuchyně pracují beze zbytků, a nebojíme se zapojovat ani humor. A snad právě těmito způsoby se nám podaří lépe předat poselství ostatním.

Přednášku pronesla docentka Erica van Herpen z Wageningenské univerzity a výzkumného  centra v rámci Dne hospodářské politiky 16. listopadu 2017.  Video nezkrácené přednášky v anglickém jazyce je ke shlédnutí zde.

Autor: Alexandra Pokorná
Foto: Wikimedia Commons