V Bruselu zachraňují ovoce do luxusních džemů

Chodím nakupovat na trhy a asi před rokem jsem si všiml, kolik ovoce a zeleniny se tu vyhazuje. Pokaždé šlo klidně i o půl tuny perfektního jídla. Spolu s kamarády jsme si řekli, proč nezkusit vyrobit z těchto přebytků nějaký produkt? A tak jsme začali dělat džemy,” říká Simon Ott, student mezinárodních vztahů a zakladatel bruselské iniciativy Fruitopia, která začala zachraňovat vyřazené ovoce a zeleninu.

Jak jsi si vlastně všiml, že se tolik jídla vyhazuje?

Byl jsem na trhu na konci prodejní doby a viděl jsem palety a palety jídla, které byly určené k vyhození. Bylo tam toho tolik, že mi to připadalo neuvěřitelné! Trhy v Bruselu totiž fungují jen v určitých dnech a když ovoce a zeleninu neprodáte v neděli, další příležitost máte až v pátek. Takže se ho zelináři zbavují a chodí si pro něj studenti a lidi s nízkým příjmem, ale i tak ho tam spousta zbývá. Jde o logistický problém a taky o nedostatek respektu k jídlu.

Jak váš projekt funguje?

Je nás asi deset, setkáváme se každou druhou neděli a společně vyrábíme džemy. Jídlo získáváme z pouličních trhů nebo ze supermarketů, které se soustředí na prodej zdravého a bio jídla. Vaříme z toho, co zrovna seženeme.

Takže se sejdete u někoho v kuchyni, vytáhnete vařečky a jdete na to?

Ne, máme to štěstí, že tu funguje profesionální sdílená kuchyně, do které máme přístup, a brzo se budeme stěhovat do ještě lépe vybavených prostor. Patří supermarketu, jenž prodává lokální výrobky a mimochodem nabízí i naše džemy. Takže půjde o opravdu lokální produkt: džem budeme vařit v 2. patře a prodávat se bude v 1. patře.

Jaké ingredience vaše džemy obsahují?

Vyrábíme tak zvaně “limitované edice”, protože nikdy přesně nevíme, co seženeme. Pro prodejce v obchodu je to trochu složité, ale nás to na celé věci moc baví. Může vzniknout čatní nebo sladký džem, záleží na přísadách.

Jaký je tvůj neoblíbenější?

Ananasový džem byl opravdu skvělý, taky džem z kiwi a broskví mi chutnal. Udělali jsme dokonce edici ze sladkých brambor – batátů. Někomu to může znít divně, ale je to úplný bestseller! Paradoxně často vaříme z cizokrajného ovoce: jídlo, které se sem dováží z velké dálky bývá nejzranitelnější, protože se mnohdy poškodí při převozu. Teď je ve Španělsku konec sklizně pomerančů, takže s nadsázkou můžu říct, že vlastně vaříme ze sezónních produktů.

Musíte mít spoustu různorodých surovin. Kdo rozhoduje o tom, jak ovoce namixujete?

Máme rozdělené role a určíme člověka, který je zodpovědný za recept. Snažíme se být organizovaní, jak jen to jde. Někdo má na starosti shánění jídla, někdo hledá recepty a někdo vaří. Jsme pořád v testovací fázi a snažíme se postupně zlepšovat.

Spolupracujete s profesionálními kuchaři?

Zatím ne, ale rádi bychom do vaření zapojili někoho, kdo je v tom skutečný přeborník. Může jít o kuchaře, nebo třeba o babičku, která má dlouholeté zkušenosti s výrobou džemů. Mimochodem jsme slyšeli o Blance Milfaitové z České republiky, která platí za přebornici v tomhle oboru.

Snažíte se získávat jídlo v bio kvalitě?

Tuhle otázku dostáváme hodně často. Věc se má tak, že vaříme z toho, co zrovna je. Běžného jídla odsouzeného k vyhození je mnohem víc, takže pokud chceme bojovat proti plýtvání, je to efektivnější cesta.

Jak si představujete vaše další fungování?

Zatím všichni pracujeme jako dobrovolníci a tak tak pokrýváme náklady, ale v budoucnu chceme vydělané peníze investovat do našich vzdělávacích aktivit a alespoň částečně zaplatit ty, kteří celý projekt vedou. Nechceme být zcela závislí na grantech.

Tenhle projekt jsme nezačínali s myšlenkou, že chceme rozjet nějakou ekologickou iniciativu – to vykrystalizovalo postupně. Časem jsme si uvědomili, že výroba džemů je skvělý způsob, jak k tématu přilákat pozornost veřejnosti a předat jim informaci o plýtvání. Proto chceme dělat workshopy pro děti, během nichž budeme vařit a ukážeme si, že i vyřazené jídlo chutná úplně skvěle.

Přemýšlíte nad tím, že začnete prodávat i jiné produkty?

Určitě by šlo vyrábět zeleninové čipsy, smoothies, sirupy, sušené ovoce, polévky… Možná že v budoucnu začneme produkovat i něco jiného – ale v první řadě nám jde o šíření myšlenky neplýtvání, takže forma je pro nás trochu vedlejší.

Proč jste svůj projekt nazvali Fruitopia?

Když jsme přemýšleli nad názvem, přišlo nám, že dobře propojuje dvě věci, o které nám jde: jídlo a společnost, která se chová k jídlu odpovědně.

Takže se díky vám fruitopická společnost stává realitou?

Přesně tak! 🙂

 

Rozhovor vedla Anna Strejcová během konference European Ideas Lab 2018 v Bruselu, kam dostalo Zachraň jídlo pozvání od Evropského parlamentu.