Novela zákona přinese změnu k lepšímu. Potravinové banky ale potřebují posily

V pondělí 1. ledna vstoupila v platnost novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která významně zasáhne do způsobu fungování českých potravinových bank. Zákon od nového roku nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 nabídnout bankám neprodejné potraviny. Jde převážně o výrobky, které na sobě mají chybnou etiketu nebo jsou deformované, ale jinak zcela bezpečné. Takové jídlo se dřív vyhazovalo, teď bude končit u klientů potravinových bank.

Ze tří na dvacet sedm

Přestože se potravinové banky na příchod nového zákona připravovaly už v minulém roce, množství jídla, které do nich proudí nyní, je mnohem větší než dřív. Podle Radky Brychtové, ředitelky potravinové banky v Litoměřicích, se počet spolupracujících supermarketů zvýšil ze 3 na 27. To, co teď bankám nyní chybí nejvíc, je personál. Díky státním dotacím a spolupráci s komerční firmou se sice podařilo koupit novou dodávku, termoboxy a mrazáky, na platy ale peníze chybí. Aby se proces darování zjednodušil, doporučuje banka charitativním organizacím v okolí Litoměřic, aby si jídlo v supermarketech vyzvedávaly sami, a dávají jim k tomu pověření.

Také Věra Doušová z Potravinové banky Praha potvrzuje, že množství darovaných potravin se po novém roce skokově zvýšilo. V jejich skladu v obci Zdiby se na sebe vrší krabice s trvanlivým jídlem a na vykládací ploše přistály stovky malých pudinků v kelímcích. “Jídla máme hodně, ale vše postupně udáme. Každý den si nám sem pro něj jezdí neziskové organizace,” říká paní Doušová, která se své práci doslova obětuje a ve skladu tráví i víc než 12 hodin denně. Je ráda, že na rozdíl od minulých let zde mají aspoň jednu vytápěnou místnost, kde vyřizuje administrativu. Zde domlouvá vyzvedávání potravin – logistiku mají totiž na starosti potravinové banky, přestože je jejich lidská kapacita omezená.

Podle Yany Panchevy, CSR manažerky společnosti TESCO, se z jejich hypermarketů denně vyřazují potraviny o váze stovek kilogramů. Menší prodejny mají “odpad” mnohem menší a jídlo odsud sváží jednou za dva týdny. “Potravinové banky nemají kapacitu přijímat od nás vše, proto si berou především čerstvé produkty, jako je pečivo, ovoce a zelenina. Co se už nehodí ke konzumaci lidmi, nabízíme myslivcům a farmářům,” říká.

Je novela nezákonná?

Když obchodníci své zboží nedarují, hrozí jim pokuta až 10 milionů korun. To kritizuje skupina senátorů a záhy po schválení novely podali kvůli tomu podání k Ústavnímu soudu. V čele této skupiny je senátor Ivo Valenta, spolumajitel serveru Parlamentní listy a majitel hazardní firmy SYNOT. Senátoři tvrdí, že je postup protiústavní, protože stát nemá právo jídlo náležící obchodním řetězcům vyvlastňovat.

Otázkou je, zda povinné odevzdání jídla, jehož tržní hodnota je v podstatě nulová, lze považovat za vyvlastnění, ale o tom by měl rozhodnout případný soud. Argument přidává také Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má na dodržování novely zákona dohlížet: povinností není akt darování, povinností je nabídnutí a poskytnutí, pakliže je nabídka přijata.

Jídlo na skládkách

Co si o celé věci myslíme my? Především jsme rádi, že díky novele výrazně ubude jídla na skládkách a ve spalovnách, a to je dobře úplně pro všechny. Produkce a vyhazování jídla má totiž velké negativní dopady na životní prostředí a na vznik emisí skleníkových plynů (kdyby bylo plýtvání jídlem stát, jednalo by se o 3. zemi s největším vypouštěním skleníkových plynů do ovzduší).

Domníváme se, že velké obchody, jež na našem území podnikají, by se měly chovat společensky odpovědně. Díky darování potravin úšetří stát peníze za jídlo pro charity, na které by jinak padly peníze z rozpočtu. Ze všech těchto důvodů si myslíme, že nejde čistě jen o věc obchodníků, ale o veřejný zájem. Teď je na řadě pomoci potraviným bankám, které fungují jako neziskové organizace, aby svou roli mohl vykonávat ještě víc efektivně. Jak je vidět, nespotřebovaného jídla je víc, než se může jejich prostřednictvím dostat k potřebným.

Autor: Anna Strejcová